Píše o naší škole
Na návštěvě u Ježčat
V lednu letošního roku jsem přijala pozvání na návštěvu do školy. Častokrát jsem ji míjela při cestě autem na trase Mimoň – Mnichovo Hradiště, a přestože je vidět i od silnice, působí hodně vzdáleně. Na dálku lze rozpoznat pouze budovu základní školy, ale že je zde také velká mateřská škola, jsem se dozvěděla až na místě. Připravila jsem si řadu všetečných dotazů, na které mi paní ředitelka ochotně odpovídala.
Paní ředitelko, vidím zde tři budovy, jsou všechny součástí vašeho areálu?
Nejrozlehlejší je budova mateřské školy, která je konstruována jako bezbariérová. Mají zde zázemí 3 učebny pro běžnou výuku dětí. Kousek vedle mateřské školy stojí pomocná budova, kde je dostatek prostoru i na keramickou dílnu a elektrickou pec, ze strany k budově přiléhá středně velký skleník, který škola využívá pro aplikaci přírodovědných poznatků, které si žáci mohou rozšířit při odpoledním přírodovědném kroužku.
Třetí největší a také nejstarší budova se dvěma patry, je pak vlastní základní škola s kuchyní a jídelnou.
Takže mateřinka a základka?
Ano. Nerozdělujeme je. Obě součásti pojí stejná filozofie vzdělávání. Jednou z ní je škola rodinného typu. Držíme si malý počet dětí na jednoho vyučujícího, to umožňuje zajistit dětem bezpečí (nemáme ani jeden případ nevhodného chování, šikany aj.). Možná také proto, že máme školní družinu pro všechny žáky, nebo že děti ve volném čase navštěvují bezplatné kroužky.
Díky alternativním prvkům, které využíváme při výuce, zažívají všechny děti úspěch. Zažít úspěch, to je naše motivace k učení. Bereme děti takové, jaké jsou. Snažíme se každý jejich talent vyzdvihnout, proto nás často úspěšně prezentují i mimo školu a město. Výhodou školy je učení ve věkově smíšených odděleních – třídách. Mohu Vám vyprávět ještě dlouho, pokud čtenáři budou chtít získat další informace, mohou jako Vy přijet k nám, nebo je dohledat na našich nových webových stránkách.
Mateřská škola vypadá nově a moderně.
Ano, budova je cítit novotou. Letos je kapacita dvou tříd již naplněna. Pokud bude i nadále zájem o předškolní vzdělání stoupat, jsme připraveni otevřít třetí třídu, což je plánovaná kapacita nově postavené a v roce 2018 do provozu uvedené budovy. Tato třetí třída může naplnit očekávání zejména rodičů s dvouletými dětmi (je zde plánován snížený počet 8 dětí na třídu). Nejmladší děti mají oporu nejen ve dvou učitelkách, ale i v chůvě.
Máte tedy pouze malé děti?
Máme věkový mix dětí, starší jsou ve třídě Stonožek. Je určena zejména dětem v posledním ročníku. Dvě zkušené a kvalifikované učitelky pracují na cíleném rozvoji dovedností dětí potřebných pro jejich vstup do první třídy základní školy. Pro šikulky máme připravené v letošním školním roce bezplatné kroužky „Předškoláček“, „Čeština hrou“ a „Angličtina hrou“.
A co základní škola?
Přednostně přijímáme „naše děti“, protože obsah vzdělávání na sebe navazuje. Již děti v mateřské škole jsou více směřovány na rozvoj logického myšlení, etiky a přírodovědných poznatků.
Od letošního září máme plnohodnotný a samostatný první ročník. Ostatní ročníky jsou ještě spojeny do dvou tříd – druhý a třetí ročník tvoří druhou třídu a čtvrtý a pátý ročník třídu třetí. V každé třídě pracuje spolu s učitelkou i asistentka.
Takže patříte k malotřídním školám?
Ano a jsme rádi, že k těmto školám patříme a to proto, že žákům můžeme nabídnout to, co nemají velkokapacitní školy. Děti v malotřídkách vzájemně vnímají i učivo ostatních ročníků, proto pochytají spoustu nových poznatků při výuce nejen ze svého ročníku. A ač se to třeba nezdá, umí o mnoho více učiva od starších spolužáků. To, co učíme druháky, si zopakují třeťáci. Tím dochází k vícečetnému opakování a posléze i k lepšímu zapamatování.
Děti zvládají mnohem víc, než po nich my chceme. Když se podíváme na propracované školské systémy třeba ve Finsku, které jsou podpořené spoustou analýz a statistik, zjistíme, že to dělají dokonce tak, že nemají třídy s třiceti prvňáky, druháky i třeťáky, ale že cíleně tyto žáky smíchají do tříd malotřídního typu. Tak, jako je tomu v naší škole. Pokud je žák talentovaný a rychle pochopí učivo svého ročníku, může se přidat k žákům starším – jeho rozvoj nestagnuje.
V naší škole nefunguje výuka jen klasicky, tedy frontálně, ale zcela se přizpůsobuje potřebám dětí, neboť každé z dětí má své tempo. Učitel nebrzdí žáky s nejrychlejším tempem, které v běžné škole stále musí na někoho čekat. Učitel nepospíchá na děti, které mají pomalejší tempo. Každý má možnost dodělat svoji práci, jak potřebuje. Pracuje se ve skupinkách i individuálně.
Učitelé a asistentky pedagoga v naší škole nemají čas sedět na židli u svého učitelského stolu, protože jsou neustále v pohybu po učebně, když pracují individuálně se všemi dětmi po celý den, a to jak v základní, tak i mateřské škole. Může se to zdát jako velmi náročné, ale zpětná pozitivní vazba od žáků dává vyučujícím najevo, že se jejich snaha a píle vyplácí.
Paní ředitelko, jste ve funkci rok, jak byste zhodnotila tuto dobu?
Jako sprint. Do ustáleného kolektivu jsem přímo vběhla, ale jsem za něj ráda. Vzájemně jsme se spojili a nyní běžíme společným směrem. A jaký je to směr? ŠKODA AUTO a. s. nás svým loňským grantem nasměrovala více na výuku ROBOTIKY a PROGRAMOVÁNÍ.
Záštitu nad kvalitou vyučování u nás převzala Technická univerzita Liberec. Ministerstvo školství pak u nás pilotuje výuku programování. Druhým směrem, kterým se vydáváme, je protiváha počítačové gramotnosti – PŘÍRODOVĚDNÉ směřování (přírodověda, ekologie, životní prostředí apod.).
V letošním školním roce 40 % žáků půjde k příjímacímu řízení na Gymnázium Mimoň. Vlastně naše žáky na toto gymnázium směřujeme. Pojí nás stejný směr – Robotika. To, co započneme v mateřské škole jako rozvoj logiky, v základní škole cíleně rozvineme v myšlení strategicko-logické, a na to poté mohou na gymnáziu plynule navázat ve vyšší formě. Např. to, co my programujeme v českém jazyce, na gymnáziu již jen v anglickém jazyce. Paní ředitelka gymnázia je osoba, která má nadčasové vize, jenž vychází ze směřování na potřeby pracovního trhu v budoucnu a tím i bezproblémové uplatnění studentů v životě. A o to nám všem přece musí jít!
Děkuji za rozhovor paní ředitelce Základní školy a mateřské školy Tomáše Ježka Ralsko – Kuřívody.