Jak si aktuálně stojí naše škola v porovnání s ostatními?

autor: | 4. května 2020 | Doporučujeme

 

Jaký je smysl vzdělávání? Důležitá otázka, která moc často nepadá. Díky koronavirové pandemii a uzavření škol je ale na její zodpovězení.

Zádrhel, nebo příležitost.

Pandemie koronaviru a následné uzavření škol dostalo učitele, žáky, rodiče a všechny ostatní aktéry ve školství do bezprecedentní situace. Ze dne na den se ve školách převrátil svět a místo osobního kontaktu se jedinými dostupnými komunikačními kanály staly počítač, mobil nebo tablet, či v některých případech poštovní schránka nebo nástěnka před školou.

Žáci a studenti tak sice do škol nedocházejí, a přitom možná nasbírají zkušenosti a naučí se více než za stejnou dobu v lavici. Sice ne zrovna to, co bylo v tematickém plánu jednotlivých předmětů, ale rozhodně věci užitečné pro život. Ať už samostatnosti, odpovědnosti nebo třeba čistě praktické věci – opravit si kolo, vyvrtat díru do zdi nebo si uvařit.

„Přišli o sociální kontakt, ale paradoxně díky té změně, která na některých školách nastane, tak jim to v dalších letech studium výrazně obohatí,“ je přesvědčený ředitel Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblík, který se spolupodílel na přípravě podkladu pro Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.

 

Zkrouhnout učivo na půlku? Nebudeme jen tupě škrtat, slibuje ministr školství.

Nejde tak o žádný deficit. Naopak koronavirová pandemie a následné uzavření škol dávají možnost podívat se na české školství za běhu a přitom z jiného úhlu pohledu, a zamyslet se tak nad tím, jaké jsou jeho slabiny a naopak přednosti.

„Poměr cena/výkon je poměrně slušný. Na to, kolik do školství stát strká peněz, funguje dobře,“ říká odborníky opakovaně oceňovaný učitel Bohuslav Hora, který pomáhá školám smysluplně zavádět digitální technologie do výuky.

A skutečně. Navzdory tomu, že Česká republika investovala do vzdělávání v roce 2017 pouze 3,9 % HDP, a tak značně zaostáváme i za průměrem Evropské unie 4,6 procenta, si ředitelé a učitelé s naprosto nevšední skutečností poradili výborně. A to i přesto, že Česko stále neví, co vlastně od svého vzdělávacího systému chce.

„Pro mě je fascinující dívat se na náš vzdělávací systém, jak i přes protichůdné věci dobře funguje. Máme tady na jedné straně inkluzi a rámcové vzdělávací programy, které nahradily osnovy a dávají volnost a možnost diferenciovat výuku na školách, ale zároveň jsme do toho pustili státní maturitu a jednotné přijímací zkoušky, což ukazuje na dlouhodobou nekoncepčnost v našem školství,“ říká učitel Daniel Pražák, který se v iniciativě Otevřeno věnuje inovativnějšímu vzdělávání pedagogů.

 

Nevyrovnanost a chybějící podpora

Nejde navíc jen o technologie, ale i o obsah. Učitelé museli přehodnotit, jestli probírané látky není třeba zbytečně moc a zda se učí opravdu věci potřebné. Třeba místo seznamu bitev třicetileté války, co pro evropské dějiny skutečně znamenala a jaké byly její důsledky.

„Mnoho lidí se naučilo během koronavirové krize i jinak přemýšlet. Jednak třeba že není žádný problém, když udělají chybu, protože chyby teď dělají všichni. Možná také přehodnotí věci, které se týkají obsahu, protože se ukazuje, že není všechno tak strašně důležité, jak si dosud mysleli,“ dodává Sáblík.

Ke změně uvažování a způsobu výuky je ale nutná podpora. Ta ale chybí jak ředitelům, tak učitelům.

Na druhou stranu se ale ukazuje, že mezi školami stále panují obrovské rozdíly. To je bolest českého vzdělávacího systému.

„Zase se rozevřely nůžky mezi školami, které jsou na různé úrovni. V současné době některé školy pracují online, jsou se studenty v kontaktu a vymýšlejí nové věci. Někde se ale spoléhají jen na to, že jim pošlou mailem instrukce – nastuduj si od strany do strany – a tím to končí,“ varuje Sáblík.

Ředitelé mají totiž v českém vzdělávacím systému obrovskou volnost, podle statistik OECD je vyšší už jen v Nizozemsku. Na druhou stranu jim ale výrazně chybí podpora od zřizovatelů. Těmi jsou ale v Česku i velmi malé obce, které k tomu často nemají odborné zázemí a chybí jim na to i prostředky.

Systém tak stojí a padá s odvážnými a ambiciózními řediteli a učiteli. Pokud na školách chybí, ani výuka tam nestojí za nic. To ukázalo i šetření České školní inspekce k dálkové výuce mezi řediteli. Na jedné straně je 15 procent učitelů základních škol, kteří s digitálními technologiemi pracovali už před nouzovým stavem, a s nenadálou situací si tak poradili bez problémů, na druhé straně je stejný podíl těch, kteří moderní kanály vůbec nepoužívali, a museli tak začínat úplně od nuly. Ne vždycky se jim to ale vůbec povedlo.

(Autor Josef Mačí, publikováno na www.seznam.cz)

Z tohoto článku si celá široká veřejnost může udělat obrázek o tom, jak si naše škola stojí v porovnání s ostatními školami.

 

A jak tedy vypadá výuka na naší škole v současné době?

Na naší škole probíhá online výuka víc jak měsíc a 25.5. budou stát rodiče na rozcestí. Musí zvolit jednu ze školou nabízených variant pro své dítě:

  1. online výuka s třídními učiteli
  2. pobyt ve školní skupině v budově školy

 

Nebylo vše lehké v krátké době přetransformovat, ale online výuka, jak se ukazuje, má veliký přesah. Podařilo se propojit nejen žáky, ale i jejich rodiče v báječnou partu lidí a věřím, že žáci budou i v době prázdnin mezi sebou využívat současně nastavený komunikační kanál, který večer po usnutí dětí mohou dokonce využívat i rodiče ke vzájemnému kontaktu mezi sebou nebo rodiče tento kanál využívají ke konzultacím jak s vyučujícími, tak i s vedením školy.

Bohužel, něco také skončí – on-line výukové skupiny opustí naši dočasní noví kamarádi a „spolužáci“, kteří se budou muset vrátit do svých kmenových škol, k nám se přihlásili dočasně jen na on-line výuku, kterou jim jejich kmenová škola neposkytovala. I tato zkušenost všem dětem ukázala nové možnosti jak komunikovat na neomezenou vzdálenost s kýmkoliv ve stejném čase.

Jejich rodičům chci jménem školy poděkovat za důvěru a věřím, že on-line výuka vedená našimi učiteli byla přínosná a jejich dětem pomohla zvládnout učivo daného ročníku.

 

Tento týden budou probíhat první celoškolní online třídní schůzky s rodiči, kde mimo jiné budou rodiče dotázáni na názor, vyhodnocení a nápady k realizované výuce, které nám pomohou udělat si celkový obraz a výuku dále zkvalitnit

Názory budou anonymně zveřejněny, některé ohlasy již jsou k dispozici:

  • [02.05 16:27] – rodič externího žáka

Dobrý den, ráda abych Vám napsala zkušenost s online výukou. Hodnotím tento nástroj velmi pozitivně. Pro žáky je přeci jenom tato interaktivní forma zábavnější. Učitel i žák má hned zpětnou vazbu.

  • [02.05 16:29] – rodič externího žáka

…jen bych dodala, že někdy zlobí připojení… horší signál, který kvalitu také pak může ovlivnit